Will Hall maly1Vážím si Willa Halla jako umírněného zastánce svobody volby, obhájce lidské důstojnosti a rozmanitosti a příkladně lidského člověka. Tento nadaný učitel, aktivista, terapeut a kouč při své práci vychází jednak ze svých bohatých, nejednou velmi pohnutých zkušeností, zároveň však i z nemalé zásoby nejnovějších vědeckých poznatků.

Will Hall je autorem příručky o snížení rizika újmy při vysazování psychofarmak,  která vyšla již před několika lety i česky. Nedávno také vydal svoji druhou knihu   Outside Mental Health, jež je kompilací článků, esejů, ale především rozhovorů z Madness Radio s různými osobnostmi z oblasti duševního zdraví (i mimo ni). V současné době je kandidátem na titul Ph.D. na univerzitě v Maastrichtu.

Zajímavé je, že v aktualizované verzi příručky – v anglické elektronické  verzi  na internetu – je mezi klíčové zdroje nověji zařazena obsáhlejší, ale i pro laiky celkem dobře srozumitelná, publikace vydaná Britskou psychologickou společností o porozumění psychóze a schizofrenii Understanding psychosis and schizophrenia. Zmiňuji ji zde proto, že je velmi blízká Willovu postoji a že Will z ní i ze starší verze této publikace zjevně hodně vychází. Jak Will Hall, tak publikace britských psychologů kladou značný důraz na to, že by mělo být na každém člověku – jednotlivci, aby se, co se týče medikace, zařídil podle sebe. Měl by k tomu ovšem mít co nejvíce aktuálních informací i respektující podporu odborníků.

Bohužel v češtině je aktuálních a relevantních informací stále žalostně málo. Snad by se hodilo připomenout do češtiny přeložený článek z webu MadInAmerica.com o záhadě s názvem „schizofrenie“, ke které se vyjadřoval ředitel amerického Národního ústavu duševního zdraví, Úžasné vítězství pro aktivisty za duševní zdraví.

Pokud jde o podporu od odborníků, s tou je to snad ještě horší, neboť zde moc nepomůže ani znalost cizího jazyka, která při získávání informací může být jinak velmi užitečná. Podle Willa je nezbytné hledat oporu především u svých blízkých, což je však někdy už kvůli špatné informovanosti o problematice, a tudíž dosti pravděpodobné nedůvěře okolí, často také značně obtížné.

Chtěl bych ještě upozornit na vážné riziko nedokonalého překladu, a tím způsobeného nepochopení. Tak např. v české, vesměs docela vydařené verzi Průvodce bezpečnějším vysazováním psychiatrických lékůse na str. 15 můžeme dočíst: „…přestat užívat léky pro vás může a nemusí být dobré, ale určitě vás to posílí.“ Jde o problematický překlad, zejména pojmu empowerment, který jsme si s Willem na letošním workshopu trochu vyjasnili. A proto v češtině by věta měla spíše znít takto: „…úplně přestat užívat psychofarmaka pro vás může nebo nemusí být dobré, ale každý může v sobě najít více síly k vlastnímu jednání.“

Co k tomu ještě dodat? Myslím, že bychom měli působit nejen na lékaře, ale i na dodavatele farmak, aby nám situaci usnadnili a nenutili nás do volby buď-anebo. Často je úspěchem i částečné snížení dávky a tím posílení schopnosti samostatně jednat. To však v nemalé míře závisí i na tom, jaká jsou dostupná dávkování.

Ale na koho působit, abychom měli dostatek dostupných a zároveň poctivých i aktuálních informací? Poraďte.

Borek Lacina

Záznam z přednášek Willa Halla i rozhovory najdete zde.