Jsem vyučená kuchařka. Tři roky jsem pracovala v oboru, potom deset let jako prodavačka. Potom jsem díky spolupráci s Fokusem a Greendoors dva a půl roku pracovala jako pomocná síla v kuchyni v Mlsné kavce, to skončilo v zimě. Tam mi to vyhovovalo, protože to je vegetariánská restaurace. Ta práce mě bavila, byla jsem tam oficiálně na pět hodin denně, ale často jsem tam zůstávala déle. Během té doby jsem zažívala velké stresy, protože mi umřela babička, děda a kocour Mikeš. Navíc mám starosti s mámou, která je psychicky i fyzicky nemocná. Bydlím s ní od první třídy - naši se rozvedli, když jsem byla malá a přehazovali si mě jako horký brambor, každý se mě snažil dostat na svoji stranu proti tomu druhému, a to se na mě dost podepsalo. Ale v té práci se to vždycky nějak zvládlo. Předtím, když jsem pracovala v Tescu, jsem chodila na osm hodin denně, a to mě ubíjelo víc. Během té doby jsem byla asi dvakrát hospitalizovaná. Ostatní zaměstnanci o mé nemoci nevěděli, ale manažeři ano a vycházeli mi vstříc. Dokonce mi dali benefity, protože viděli, že jsem pracovitá. Poprvé jsem byla hospitalizovaná hned po vyučení, celkem asi čtrnáctkrát.

„Teď už jsem nebyla hospitalizovaná tři roky. Se svou nemocí jsem se nějak naučila žít.“

Teď budu po dlouhé době znovu nastupovat jako kuchařka. Ve spolupráci s Fokusem jsem zkoušela dvě místa, která nevyšla, jedno byla vegetariánská restaurace, kde mi pořád říkali, že se ozvou, až se neozvali, na druhém jsem pracovala měsíc a půl, ale to byla jen brigáda. Nakonec vyšla práce na Veronika35Kucharka velkyJůnově statku, kam budu nastupovat teď od listopadu. Časem bych ráda zase pracovala mimo chráněné prostředí, ale na druhou stranu bych se toho bála, bojím se lidí. Mám takový osobní sen, že bych jednou chtěla pracovat jako pomocná síla v kuchyni v  Hiltonu. Ale když to nevyjde, ráda bych si tam aspoň jednou zašla třeba na snídani, čaj za čtyři stovky, proč ne, až si našetřím…

Teď už jsem nebyla hospitalizovaná tři roky. Se svou nemocí jsem se nějak naučila žít. Určitě mě něčím i obohatila. Začala jsem si všeho více vážit, víc nad věcmi přemýšlím, uklidnila jsem se, abych se mohla rozvíjet. Zároveň je ale strašně důležitá ta práce, ne jen někde sedět a naříkat. Ostatním lidem s duševní nemocí bych vzkázala hlavně, aby to nevzdávali a snažili se vidět to dobré, i když to se snáze řekne, než udělá.

 

Fokus Praha se už od roku 1990 věnuje podpoře lidí s duševním onemocněním a snaží se v mnoha ohledech a rovinách pomáhat těmto lidem zapojit se do společnosti a nacházet smysluplné uplatnění. Zaměstnání patří k jedné z významných složek na cestě k seberealizaci a vnímání sebe sama nikoliv jako pacienta, ale jako člověka. Pomáhat nalézat a udržet si zaměstnání - to je smyslem Týmu podpory zaměstnávání Fokusu Praha. Nabízíme podporu ve dvou rovinách. Jednak je to přímá pomoc našim klientům – lidem se zkušeností s duševním onemocněním a v druhé řadě servis zaměstnavatelům, kteří chtějí poskytnout práci.

V průběhu roku 2014 sesbírali pracovníci Fokusu Praha příběhy lidí s duševním onemocněním, jejichž hlavním motivem je práce. Všichni lidé mají své potřeby – chtějí někam patřit, mít své vlastní zázemí, rodinu, mít pocit, že mají ve svém životě nějaký smysl. Jednou z možných cest jak se zapojit do společnosti a moci si obstarat všechny své potřeby, je práce. Jednou z možných cest jak se zapojit do společnosti a jak získat peníze, je práce.

Příběhy mohou být inspirací nejen pro lidi s duševním onemocněním, ale také pro nás ostatní, kdo zdravotní znevýhodnění nemá- me. Inspirací pro nás mohou být zejména v projevené vůli zapojit se zpátky do společnosti. Můžeme se proto v tomto neobvyklém světle podívat sami na sebe a uvědomit si, že jsou lidé, kteří potřebují podporu od společnosti, státu i zaměstnavatelů.

Jak se v příbězích dočtete, mohou se tito lidé stát platnými pracovníky a dá se říct, že v podstatě v jakémkoli zaměstnání. I přesto, že je společnost dosud plná předsudků vůči lidem se zdravotním znevýhodněním a vůči lidem s duševním onemocněním obzvláště, najdete v příbězích ukázku toho, že jsou mezi námi a mohou být prospěšnými osobami v naší společnosti.

Inspirativní čtení přejí pracovníci Týmu podpory zaměstnávání, Fokus Praha.

Všechny fotografie jsou ilustrační.