V Galerii 1 budete moct ve dnech 8. 11. - 25. 11. 2017 vidět obrazy malíře, kreslíře a užitého grafika Jiřího Hudce. Nad výstavou převzal záštitu Fokus Praha.„Výstava v Praze představuje završení několikaletého vývoje, hledání různých poloh a forem vyjádření. Obrazy, které jsou zde vystaveny, jistým způsobem mapují svět vnitřních prožitků, hledání odpovědí na řadu neurčitých otázek. Někdy jsou rovněž trochu sebeironickým humorem. Ve chvílích, kdy pracuji na obrazech, obracím se k základům své paměti a života,“ říká Jiří Hudec, autor výstavy.

Jiří Hudec, narozený 1955 v Plzni, studoval na Střední průmyslové škole stavební v Plzni a Pedagogické fakultě v Plzni − obor Český jazyk a Výtvarná výchova. Po absolvování vojenské služby vystřídal několik dělnických profesí, 8 let pracoval v Expozituře Archeologického ústavu ČSAV v Plzni. V té době se také postupně vracel k tvorbě. Po roce 1989 se věnoval především užité grafice a s přestávkami kreslí a maluje.

Během hospitalizací v psychiatrických zařízeních maluje v rámci arteterapie a věnuje se tvorbě drobných keramických plastik. Hudcova volná tvorba se rozvíjí v několika základních směrech: hyperrealistické kresby tužkou, plošné barevné kompozice s předmětným základem a ryze abstraktní geometrické sestavy, opírající se o princip opakování v pravoúhlé síti. Autor vystavoval na několika skupinových výstavách, samostatně v Galerii Esprit v Plzni. Svým dílem je zastoupen v Artotéce města Plzně.

Když jsem poprvé před lety viděl v Galerii města Plzně obraz Jiřího Hudce, vzbudil ve mně zájem origina-litou při práci na kompozicích se čtverci, které překračovaly klasický neokonstruktivismus šedesátých a sedmdesátých let. Mám dojem, že se také de facto srovnává s postmoderním vztahem ke geometrickému umění. Jsou to krásné, hladce malované obrazy z jednotlivých geometrických ploch, ovšem to, co by u již „klasického” konstruktivisty bylo pravidlem – třeba umístění čtverců a jejich opakovaná barevnost, je záměrně narušeno nějakým zásahem, někdy subtilním, třeba volná volba barev pro jednotlivé čtverce a přidaná plocha, která čtverec transponuje na obdélník. Jindy je to dokonce narušení celého pravidla skladby nebo takové umístění elementů, že celou plošnou kompozici transkribují do podoby prostorové iluze. Takže je to jakási programová hra s pravidly konstruktivní skladby a její aktuální, dobové, postmoderní narušení, vše esteticky naprosto pregnantní. A existuje ještě druhá linie tvorby, která představuje jakési konstrukce, zachovávající základní charakteristiky motivů ze světa, ve kterém žijeme, třeba dům a strom.“ (text o autorovi z katalogu výstavy Jasná Zpráva 2007).

pozvanka